Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny Jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Bělostné vápencové skály obklopené vinicemi, kvetoucími kosatci na sluncem ozářené skalní stepi, dubovými háji, jedinečnou architekturou Mikulova a okolních obcí, propůjčují Pálavské krajině téměř středomořský ráz. Na rozloze 83 km2 byla zřízena chráněná krajinná oblast Pálava, později byla vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO a ptačí oblastí NATURA.
Když už se vinař v období sucha těší na déšť a s očekáváním pozoruje přicházející dešťové mraky, vlivem rozpálených vápencových pálavských útesů se mraky mnohdy rozestoupí a déšť nepřijde. Pálava patří k nejteplejším a nejsušším místům u nás.
Pálava ve vztahu k půdě je velmi složitá a rozmanitá. V okolí obcí Mikulov, Bavory a Perná můžeme najít několik druhů půdy. Na vápenitých jílech a slínech druhohorních a třetihorních usazenin se vytvořily těžší půdy s hlubokým šedým, šedočerným nebo hnědočerným svrchním horizontem. Na spraších pak najdeme hluboké černozemě a nakonec jsou zde také mělké, silně propustné a vysychavé půdy – rendziny. Čím chudší půdy, tím hodnotnější vína.